Osvobození 2008
25. dubna 2008 proběhlo osvobozování oslavanského zámku od fašistických vojsk jednotkami Rudé armády.
Německá vojska obsadila oslavanský zámek v podstatě už ve čtvrtek 24. dubna a zbudovala tady svoje ležení. V 1. poschodí jednoho křídla zámku se zabydlel štáb jednotky Wehrmachtu.
Pátek 25. dubna 2008 v podstatě proběhl tak, že kolem 14:00 hodin se osvobozovací vojska Rudé armády dostala do Ivančic, kde byli uvítání představiteli města a chlebem a solí. Při garmošce zatančili s místními krojovanými děvami, předvedli občanům bojovou techniku, poklábosili, machorku pokouřili, nasedli do dopravních prostředků a přes Padochov se vydali do Zbýšova, kde se zúčastnili kladení věnců u památníku osvoboditelů na náměstí u místní radnice.
Průzkumníci mezitím vyčenichali pozůstatky wehrmachtu na oslavanském zámku a bylo rozhodnuto tento osvobodit. Kolona se vydala zpět na Oslavany, kde po projetí přes Nový svět, kolem radnice a Potravin Kučera se dostala k zámku. Jak znalci dobře vědí, do zámku se dá dostat buď jednou ze dvou bran. Tuto skutečnost osvobozenecké jednotky také zjistily od jednoho místního partyzána a přesně v 17:00 hodin, jak bylo ve scénáři, vtrhly do zámku.
Jenže němci měli ve vsi také nějakého práskače a tak o příjezdu RA věděli už dopředu, ze štábu na patře začali vyhazovat archivní dokumenty a na dvoře je pálit, mezitím už došlo v těsné blízkosti zámku k několika přestřelkám a němci přiváželi první raněné. Došlo i na popravu zastřelením dvou českých četníků a dvou civilistů. Němci začali do nákladního auta nakládat všemožné cennosti, které našli. Obrazy, příbory, vybavení zámku...
Osvobozovací oddíly se mezitím probojovaly oběma branami až na nádvoří zámku, kde došlo k lítému boji a na každé straně došlo ke ztrátám. Ovšem nakonec dobro zvítězilo nad zlem a Rudá armáda zvítězila. Na závěr oba tábory (cca 100+ vojáků z různých států) nastoupily před diváky, kde se jim dostalo zaslouženého potlesku a na povel staršiny ruské gardy vítězná jednotka zakřičela "Na pabědu - tri razy - urrááá".
I když rekonstrukce bitvy na zámku byla rekonstrukcí něčeho, co se nikdy nestalo, alespoň si mnozí představili, či vzpomněli, jaké krutosti přinesla druhá světová válka a nejmladší generace si z toho snad vzala taky něco do života.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
